| Kniha návštěv | 29.6. | 30.6. | 1.7. | 2.7. | 3.7. | 4.7. | 5.7. | 6.7. | 7.7. | 8.7. | 9.7. | 10.7. | 11.7. | 12.7. | 13.7. | Oddíly |

Takhle to všechno začíná

Po příjezdu, ubytování a řízku jsme se jako každý rok seznamovali, jak s ostatními dětmi,tak s novými vedoucími. Po nástupu a roztančené WAKA párty u ohniště jsme z lesa uslyšeli nějaký hlas, který nám přibližně říkal asi toto: "Jsem starý muž, už vidím jen své přátele, vzpomínky ožívají každým večerem. To co bylo blízko je daleko..... pšenici, procházel se jarním potokem, s údivem zíral na ohňostroj souhvězdí, ale pohltila mě mlha. Bývalí přátele jsou všude kolem a prosí mě o pomoc. Někteří přátelé jsou dobří a pomáhají lidem, ale některým bylo ublíženo a teď lidem škodí......... Neboť všechno začalo, když mi byli tři roky. Žluté pampelišky se měnily na bílé chomáčky a lesní tvorové vděčně přijímali náruč chladného lesa.I můj otec vyrážel...... za obživou, neboť se živil kácením stromů. Dodnes si pamatuji vůni čerstvé smůly a zvuk praskajících větví. Toho odpoledne otec kácel prastarý dub. Mohutný praotec stromů se dlouho nechtěl snést k zemi. Bojoval zbytky svých sil a snad ani nechtěl ublížit človíčkovi, který měl ostrou sekeru...... vteřiny jsem spatřil jak na mého otce padá strom. Hrůza mě obstoupila jako vysoká stěna a já jsem se nemohl ani pohnout. Mé jediné přání bylo zachránit otce. A v ten moment se to přihodilo. Ze starého dubu vystoupil nepřirozený stín, který odklonil padající strom, tak aby mého otce nezranil........ vše šťastné náhodě, já jsem ale tušil, že v tom bylo něco víc. Svět mých přátel se mi poprvé poodhalil. " KDO TO BYL? PROČ NÁM TO ŘÍKAL? SLYŠELI JSME VŠECHNO?